Nové i staré potřebují pozornost!

Co (ne)víte o jizvách?



„Máte nějakou jizvu?“

- „Ne. Jenom z dětství po slepáku, ale ta už je stará…“ - „No, jenom malou po laparoskopii…“ - „Ne.“ „A co tahle na zádech?“ „To je jenom po znamínku…“ - „Ne.“ „A epizotomii (nástřih) jste měla?“ „No to jo….“

Můj téměř denní chleba… ��

Dámy a pánové, nad jizvou, byť sebemenší, nelze jen tak mávnout rukou!


To, že je jizva malá, stará, že byla zhojená bez problémů, nebo že je třeba jen po zdánlivě nevýznamném povrchovém zákroku, ještě neznamená, že klidně spí a že nemůže zasahovat do celkového zdravotního stavu. Omyl!


Jizva je místem, kde došlo k narušení celistvosti organismu. Místo oslabení. Lékař vás na to většinou neupozorní, protože pro něj (pokud to není rehabilitační lékař) to je drobnost. Lékař řeší akutní problémy, závažná onemocnění a strukturální poškození, ale na funkční obtíže většinou neberou zřetel. A nebo o nich často ani neví.


Setkali jste se někdy s termínem „aktivní jizva“? Tak my, fyzioterapeuté, říkáme jizvám, které se v určitém smyslu nechovají stejně jako okolní neporušená tkáň. Ba co víc, tyto jizvy mohou být zdrojem různých obtíží.


Někdy si klienti vyloženě stěžují na to, že je jizva „tahá“, „svědí“, „píchá“,nebo třeba „tak nějak zlobí“ při změnách počasí. Častěji ale nemusí pociťovat žádné obtíže v daném místě, ale mají jiné (často chronické) problémy, které zdánlivě s jizvou nesouvisí.

Jenže pouze zdánlivě!


Snad každý z fyzioterapeutů, kdo pracuje jenom trochu komplexněji, vám poví, že se setkal s případy, kdy aktivní jizva byla klíčem k odstranění chronických bolestí zad, kloubů, hlavy, brnění končetin, bolestivé menstruace, nebo třeba i špatné funkce vnitřních orgánů.

A vůbec nemusela být v oblasti, kde klient pociťoval obtíže. Já sama jsem takových klientů měla už několik. Jizva po operaci štítné žlázy způsobovala bolesti hlavy, brnění rukou mělo spojitost s malými jizvami v oblasti solaru. Nebo třeba problematická jizva u pupku ženy, která opakovaně přicházela o miminko v počátcích těhotenství.

Poté, co jsme jizvu uvolnili a zharmonizovali pánevní oblast (a také po značné práci na emoční úrovni s fertility koučkou), klientka přirozeně otěhotněla a bez obtíží donosila zdravého chlapečka.

Čím to? Někdy je to více mechanická záležitost. Zjednodušeně řečeno – jizva není dostatečně měkká, pružná a jednotlivé vrstvy tkání po sobě nemohou volně klouzat tak, jak je pro ně přirozené.

To vede k nepatrnému, ale stálému stahování okolních struktur a tím i k horšímu postavení kloubních segmentů, k omezení pohybu, nebo dokonce k omezení prokrvování vnitřních orgánů.


Někdy to ale může být spíše psychosomatický problém, kdy v jizvě zůstávají, obrazně řečeno, nahromaděné emoce, spojené s okolnostmi jejího vzniku. Strach, smutek, vztek či úzkost, kterou člověk mohl cítit při operaci, úrazu nebo nehodě se mohou i na dlouhou dobu zabydlet v tehdy porušených tkáních. Nejednou se mi přihodilo, že se při uvolňování jizvy klientka rozplakala a ani nevěděla proč.

Někdy stačí manuální ošetření a problém se rozpustí, někdy je vhodné terapii doplnit konzultací se zkušeným terapeutem, ale vždy to pak vede k výrazné úlevě. Občas se také stává, že mozek oblast jizvy „vymaže“ ze svého programu. Klienti oblast necítí, nevnímají, nesahají si na ní, nebo ani nesnesou dotyk někoho jiného.

Tím pádem dané místo ani nemůže dobře „žít“. Nebude zde dostatečně dobře proudit krev, lymfa, energie, svaly budou ve sníženém napětí atd.


A další kapitolou by bylo, jak jizva ovlivňuje proudění energií v těle. Ale na podrobnější popis této problematiky se zatím necítím příliš kompetentní. Třeba někdy příště. ��

A co můžete udělat pro svou jizvu vy?

Máte jakoukoliv jizvu?

Po operaci (klasické, laparoskopické, plastické), po porodu (císařský řez,nástřih) po úrazu, říznutí, popáleninách, novou, starou, malou, velkou?

Pokud vám ona samotná způsobuje nějaké nepříjemné pocity, nebo máte nějaké chronické zdravotní obtíže, raději vyhledejte zkušeného fyzioterapeuta, který vám jizvu ošetří a naučí vás s ní správně pracovat.



Ale nic nezkazíte tím, když ji budete hladit, jemně masírovat (velmi jemně!!!) a promazávat.

K tomu je nejvhodnější např. klasická červená Indulona, masti z měsíčku, rakytníku, nebo heřmánku. Také je dobré 1 rok po operaci místo jizvy neopalovat a také chránit před chladem, protože jizva může více tuhnout.


Ale pozor, jiný případ jsou jizvy čerstvé!


Pokud je rána ještě sterilně krytá, oblast nemasírujte. Ale můžete si i na krytí například jemně přikládat ruku, místo lehce tzv. prodýchávat (dech můžete v představě posílat opravdu kamkoliv např. i do končetin, hlavy atd.), anebo si představovat, že vám

místo promývá léčivé světlo.

Rána se tak bude lépe hojit a zamezíte tím možnému nevědomému ignorování oblasti.


O dalším postupu by vás vždy měl informovat ošetřující personál podle toho, jak právě u vás probíhá hojení. Jizva by se měla po vyndání stehů sprchovat mírným proudem vody, velice jemně tlakově promasírovávat a promazávat, ale v jakých fázích, jak často a jak moc, to je vždy lepší určit individuálně.


Obecně ale mohu doporučit, starejte se o svou jizvu. Dávejte jí svoji pozornost, povídejte si s ní, dotýkejte se jí s láskou a respektem, dávejte jí tu nejněžnější péči.

Je totiž vaše! Jste to vy!


S láskou Lenka Zarah

293 zobrazení

© 2023 by Name of Template. Proudly created with Wix.com